Co všecko mě dokáže rozházet?

1. Joch mi dal za tři z fyziky
2. Mám prý stejný ironický humor jako jistá pí profesorka v našem ústavu
3. Slimáčí sliz se z textilu odstraňuje velmi těžko
4. Těsně se minu na táboře s něma... pojedu tam trapně sama.
5. Prázdniny vypadají děsivě.
6. Líbající se dvojice na sedadle v buseXD
7. ...a taky to, že nevim co chci a nedám pokoj, dokuď to nedostanu.

Inu, teď jedu na týden na Slowensko, tak doufám, že si tam uspořádám myšlenky, a zaženu krizi... docela fest se těšim. Takovej veget... ale smutno. Tááááák...

Výlet

Jo, sice byl už v pondělí a před tím eště lodě, ale abych sem něco napsala, že jooo... Krom toho že v Potworowě takmer není signál, to bylo v pohodě.... večer sme buďto zmoženy usnuly, nebo jsme pily. Dostala mě Peťa svou otázkou komusi do telefonu "Jo a dnes teda půjdeme pít kam?"XD To chce prostě cvik a praxi v nasávání, tu já mám jen málo:) Inu ale i tak padla flaša Jelcina... no.

A výlet? Hrozně sem se na něj těšila.... a taky se vyvedl. AspoOň z mého pohledu... sice sme měly s dívkama jen tu vodku a džusy, ael páč sem šikula, tak jsem pila tak porůznu, což vedlo k tomu, že jsem z nich byla nalitá nejvíc, Honza mnou byl znechucen, Punčošce jsem prý dávala pusu, Duši tvrdil, jak není opilej, s Kubou jsme se bavili aj normálně (a líbí se mu Bohemian Rhapsody...), potom jsem si sedla na slimáka (oopravdu zážitek, možu jen dopooručit, když se vám něco vlhkého a slizkého přislizne na stehno... nejlepší pocit), a na závěr tohoto vtipného večera (ehm, noci?) jsem byla lehce vyhoštěna z chatky (páč mi ženky zamkly a usnuly), tudíž jsem byla nucena lehnout si do Kubovy (v tý době prázdnýý!) postele... ale nepočítala jsem s tím,že se pak vrátí... tak sme se žduchali a přetahovali o peřinu asi do šesti, pak přišli naši drazí spolužáci a všecky nás vzbudili, jenom proto, aby nám mohli říct, že za dvě hodiny bude osm. Tak Kuba volal slečně na chatku, ať mě pustěj dovnitř, že se chce vyspat... tak sem se v šest ráno konečně dostala do svý postele. A asi hodinu se i vyspala. No luxus...

A dnes? Nuda... Akorát mi odjela Punčoška s Honzíkem, páč jedou na Festival Fantasy ( a letos tam prej bude Sapkowski!!:() a mě tu nechali... no v sobotu odjíždim na Slowensko... Teďka sem chtěla jít večer do kina na Karamazovi, leč sama do kina nejdu, a nikdo se mnou nechtěl jíti... chjo... to mě trošku vrhlo do také menší depky. Nu což. Patří mi to. A v knihovně měli Zatmění (3. díl trilogie... nejlepší!) Takže ju mám, a už se těšim jak budu čísti...

Včera byla ta největší bouřka, kdy všichni seděli určo doma v teple, jen já ne, já zrovna šla z Letný na bus... v žabkách a tričku, které bylo potom, co nasáklo vodou, nejvíc průhledný... fakt sem byla nejvíc zlitá. Vlastně sem byla s Peťou na piwku... konečně sem měla to jahodovýXD a pak sme eště jeli odvézt bicí a komba z 15ky... Jop, Pe'ta je fajn. A měl starost, abych dojela dobře domXD

Zmoklá kachna...

Ve meste je bouřka uplně nejlepší... miss mokré tričko! byla jsem až na spodní prádlo uplně durch... ehe, ale bylo to pěkné, sice mokré, ale teplé, a pěkně sem si to užila s troskou v uších... boso:) v žabkách se nedá chodit za deště... *

Úděsné úterý

Včera bylo úděsné úterý. Každej vám to potvrdí. Ba ne, každej asi ne... i já jsem měla dobrou náladu, vybojovala jsem si dvojku z aj... a poslechla si, jak bych se měla víc snažit, nosit úkoly, nežvýkat, nečíst si pod lavicí etc. (Btw, writing na neotřelé a originální téma "holiday" sem zvládla na výbornou:)

Když jsem se potkala s Anet, měla jsem takový divný pocit že si lehce nemáme (nebo nechceme) co říct (ne že bych nevěděla čím to je...) lidi se mění, já vim, ale když mi to potvrdil aj Ital, že je jakási divná... možná i moje chyba (Ale mě letňák do***zlu nezajímá! Šampóni a jiní geloidní týpci sou mi ukradení, a s mařenama si zas nemám co říct! A cizí úlety.... ehm, když zrovna neřešim ten svůjXD, tak možná). Je mi z toho smutno, asi jak kdybych se rozešla s přítelem(ale dyť jo, ona je přítel) ah, sakra.... eště sme spolu o tom mluvily, jaký to je, stát vedle někoho velmivelmi blízkého, jehož myšlenky a city patří někomu jinýmu... no, tak tohle je něco podobnýho.

A večer koncert Slepé ulice (a znám dalšího Peťu) a Two men whose love's music, které jsem samozřejmě nestihla, protože... osud? Autobus jede trapně brzo, a nikdo pro mě nechtěl přijet... takže jsem je neviděla...achjo ... akorát když zvučili a chystali se, tak tu chvilku:( Trapné. A odcházela jsem velice naštvaná. Tak moc, že jsem byla protivná na i na Itala, kterej si to vůbec nezasloužil, ale na druhou stranu, já ho varovala.

A dnes jsem byla nucena sedět v tom ústavu celých šest hodin, i když jsme se v podstatě už neučili. A navíc, koukali jsme na jakýsi stupidní americký film, nejspíš z žánru "bláznivá teenagerovská romantická crazy komedie" nebo tak něco, každopádně těch pár scén, co jsem viděla, bylo opravdu trapných. Celou dobu jsem si četla starý čísla Pevnosti a poslouchala svou odvirovanou mp trosku... a byla jsem šťastná.

A pak jsme s If jely do Oxalis, kde jsem si víceméně vybrala konvičku! Černou... krásnou.

Jop... eště že už je konec.

Protože kdybych měla hodnotit tenhle rok, asi by to nebylo zrovna pozitivní hodnocení. !Co už, moje vina.
ALE! V pátek jsem byla s BonBonkou... v literární kavárně... a pak za bratrem v nemocnici (byl poněkud hyperaktivní... na to že měl bejt nemocnej), a pak měl můj otec obrovskou touhu koupit mi nějaké slušné oblečení (což podle něj znamená že to na mě nevypadá, jako že jsem to podědila po starším sourozenci:). A tak jo... mám pěkné nové kalhoty, krásný tričko, skvělé brýle a na čtvrt roku dopředu vyčerpanej limit pro zkoušení si jakéhokoliv oblečeníXD
V sobotu pak... Akce Bohuňovice - inu, ne den dětí ale akce pro prominentní klienty nejmenované české banky:) A my jsme byli jakože animátoři a zajišťovali VIP dětem zábavu. Hm... vtipné velmi. Mám spálený záda (tam kde je nehalilo tričko:() a v obličeji taky vypadám poněkud rajčoidně:) tzn. jako červeně... spáleně. Zas mi vyskáčou všecky pihy. Nu což, za blbost se platí, ale keho by napadlo, že když ráno bude zataženo a lehcee kolem deseti stupňů, tak se dokážu spálit? Ale jinak parádní, ta slečna, co tam byla se mnou, je mooc fajn.
V neděli nuda a až večer jsem jela za Terkou a kde sme to tak nááááhodou neskončily? No fakt:)

A dnes jsem vytáhla určitě mocně-se-nudící If ven, mezi lidi... na šaty žeeeé? A kalhoty a vůbec na další pro oběnepotřebné hadříky, které táááááááááááááááááááááááááák milujemeXD A už mraky a vubec!

No. I don't know.

Dneska se povedlo Tadovi mě lehce vyděsit, bratrovi se povedlo nakřápnout si hlavu a skončit s otřesem mozku (aspoň vime, že nějakej má:D fuj, jsem to ale cynik...), mně se povedlo získat dvojku ze čtvrtletky z matiky, zato účeetnictví bude dobré, ukecala jsem Možnou na výbornou z dějepisu...
Parááda, nee?

Dnes.

Vlastně bych ani nevěřila, co mi všecko udělá radost (radujme se z maličkostí, to je u mě nutnost, jinak umřu)... např. fakt, že v knihovně měli hafo knížek, který si chci přečíst... a můžu a přečtu! Někdo hulí, někdo čte... Oh, pak že jsem mimo... já vim, moje realita je asi jiná... ale lepší než tiché šílenství propukne v hlasité... to bude teprve krize! V sekáči jsem si koupila úžasné kalhoty a takové šatičky... obojí v deka-dentní (ve významu mající deset zubů:D) černé barvě... no jo. Já vim, vdova... Černá vdova.

A před chvílí jsem dodělala kočičku... a je moooc hezká.
Jinak dny potají ubíhají, minuty se očividně vlečou pouze tehdy, když se jim to hodí...

Jop, abych se udržela naživu, šla sem si do parku číst... Nový měsíc. Je ot prostě parááááda.

A domluvila jsem si rande s BonBonkou... a vůbec.
Nenapsala jsem matiku...

A vnoci jsem měla opět a nečekaně příjemně úchylnej sen... tramtam.

Špim. Špim a něco slyšim. Obuju si bačkurky a jdu ke dveřim. Otevřu dveře "Vrz!", jdu po kobeře "Au!" ...etc. Bejbypank.

Už jsem tady zase.

Asi je to úchylný, když stihnu za jeden den hodit na jeden blog dva příspěvky, ale když já teď (ehm teď, už asi půl roku) plácám a nudím se a těšim se, až můj život bude zase můj a bude akční a nebudu vědět co dřív, což teď bohužel vím a eště navic se často zastavim abych mohla zapřemýšlet a to je to nejhorší protože ty závěry jsou hořké a vůbec ne sladké a to co následuje potom, ta náladu, tak tý nepomůže ani čokoláda ani bublifuk. Možná knížka. Nebo nejlíp nějakej člověk se kterým si můžu popovídat ale proč mám sakra pocit, že těchhle člověků ubývá? Svět se mění a lidi taky já vim, ale mohli by říct.
"Zastavte, já chci vystoupit." Ne, to neřeknou oni, to řikám já, na to, že se mi tu nelíbí... mě se nelíbí tenhle život!! Jojo, zas moc přemýšlim, a to se prý dělat nemá... Jsem to ale podivná osoba. I know. You know. Všichni ví.
Inu... asi fakt nežiju v tomhle světě... anebo jo, al e mluvim jinou řečí.
Kde sou sakra ti, co tu bývali dřív? Změnili se v duchy a prošli zdí do jiné dimenze? Nebo do cizí bubliny? Seznali, že ta moje je příliš depresivní? Oh ano, ael nemůžete po mě chtít večně se smát, možná až budu věčně spát... Ne to ne, to nechcu.
Chjo... trubka jsem.
Můra.

Dávno

Dávno jsem sem psala něco smysluplného a souvislého (ale samozřejmě to není moje vina, ale vina toho vira, co se mi zabydlel v kompu, aniž by řekl dobrý den:)), takže je čas to napravit.

Kdysi dávno jsem byla s Punčoškoou v literární kavárně, abychom mohly obě zjistit, že milujeme Martinku:)

Po týdnu prakticky stráveném v čajovně s Terkou (tušim že u nás se maturovalo, tím to bude) a většinou eště voďárou a nějakýma jinýma lidima:) následoval víkend, kdy měla být taky akce... OakFest! ( Prožila jsem ho ve svém tmavomodrém triku I hate this blue!)
Jo, tak vlastně parádní akce... Two men whose love's music jsou parádní! Slepá ulice byla taky parádní a The Mood taky! Tak jsme hráli ringo, zewlili tak porůznu, vedli takové divné rozhovory... já osobně jsem ještě navíc plivala čtvrtky po okolostojících (No... představte si, že si dáte do pusy čtvrtku, abyste ji mohli vylízat, protože v ní byl dobrej Jelzin, myslim, a někdo řekne něco vtipného a vy vyprsknete smíchy a čtvrtka vám vyletí z pusy, opíše vééélký oblouk a dopadne asi o tři metry dál.), povídala si s různými lidmi, v pozdější fázi i se Štefou, kterému jsem se pak vyhýbala, protože byl mírně nalitej, ukacanej, lepil se a vůbec. Není o co stát, že... ale jinak pohoda. Oproti očekávání jsem přespala ve stanu, v Adamově stanu... inu tedy přespala... no ale vlastně jo. Spát jsme šli asi tak ve čtyři a už před šestou jsme byli vzhůůru. Btw, Jindra Holubec...ehmehm, asi jsem málo alternativní:) a on je příliš alternativní. Asi jsem ho nepochopila a určitě se mi nelíbil.
Prohodila jsem možná i pár souvislých vět s Radimem, rozhodně i s Matějem(asi by to jinak nešlo) i s Tadem... ten pak ovšem ujel, protože Magda nechtěla spát na louce u romanticky kvááákajících žab.
Ráno bylo schíza, ale v růžovém oparu... s příchutí atlasek a pocitem mokrých nohou od ranní rosy. Pak jsme ještě došli s Teoou a Matesem až ke kostelu v Dubu, kde jsme se my dvě tiše bavily, když Matěj přidělával své kolo na střechu auta svého otce pomocí jakéhosi špagátu. Vtip.

Pak týden taky v oparu, jen lehkém, ve středu mi odjela Punčoška (do Paříííže! S přítelem... závidim jen tiše a leehce) a já jsem za těch pár dní zjistila, jak moc mi chybí:(
No čtvrtek, neštastný je den, ale dceruška nešla k vodě ven, ale jen na Ifinu a Radimovu premiéru. My správně alternativní (jak řekl Tadeáš) jsme přišli pozdě, jak jinak, že Teuš, a byli jsme nuceni si sednout před pódium do nulté řady. Ale nám to nevadilo. Hltali jsme Livingstona Racka... a dobrý. A pak bylo to druhé představení, Aha, a to bylo taky dobrý. Podle nějaký knížky. Mám ale pocit, že ta knížka byla lepší než to představení, protože.... chci říct, že zahraný to bylo perfektně, třeba ten týpek s šachama a "detto" a jeho závěry, nebo ty bytosti za zrcadlem "A ty to vís? Aha!" Ale dějově to bylo divný. Asi bych ten scénář udělala jinak.
A pak jsme šli někam, každej chtěl ale jinam, nejdřív Dášenka, pak Caldera, potom s A, I a T k Řekovi na smažák a pak se to celý pokazilo a je to pokažený až doteď a domov není rozhodně místo, kam bych se vracela ráda a často, když vím že tam někdo je, spíš s mrazením v zádech, co se zase asi tak stane, a to já nechci, já chci mít domov, kdy ho sakra najdu? A kdy vůbec najdu to, co hledám? Říká se tomu štěstí?

čajovna

Už potřetí v tomhle týdnu? A to je středa... :)

chjoo...

nic se nelepsi, ba naopak, vsecko je jen a jen horsi, dukazem budiz i to, ze mame zavirovanej komp, a proto ho nemame, pac ho William cisti... tak mam jen mamin notebook, kteremu se snazim vyhybat, coz bylo prozirave... lec potom sem k nemu sedla a hnedle se mi podarilo jaksi zahadne prehodit klavesnici, takze nic neni jak ma byt a nejde ani interpunkce...tragedie:)

Ale teď přišla máma a kupodivu už to jde... co že to mačkala?

včera jsem byla foukat bubliny, viceméně z nudy, páč to bratrovi hrozně trvalo...

All Tommorow's Parties

Nevim, co mě čeká, ale rozhodně bych brala nějakou aktivitu... aspoň že jsem včera mohla být s If a Italem... i když to byl velice bizarní zážitek... a to myslim jako vážně. Totálně promočení, v největším lijáku... na bruslích na mostě mezi sadama... no a koho že to nepotkám..? Magdalínu? Oh no... ale proč na mě tak blbě hleděla...? Vlastně... proč na mě včeci čtyři tak blbě hleděli? XD fakt... to stálo za to. Potom jak homelesi sušíme pod mostem trička...a já medituju, co tak budu dělat... tak jsem se naprosto promrzlá vydala do Kratochvíle, kam za mnou pak přišla If... paráda, aspoň ten závěr stál za to.

A dnes? Ehm... ráno jsem zaspala, a to sme měli na devět, takže sem přišla až na třetí a čtvrtou hodinu... no a pak šla domů. Domů? Tam se mi nechtělo... tak že bych si konečně půjčila v knihovně něco o těch drátech...? Inu, půjčila, kdyby měli, že... a oni ne. Smůla slečno. Tak mám Kuchařku stařenky Oggové... to je paráda! A ještě takovej anglickej romám ze sedmdesátejch let, o hippících, punkáčích a skinheadech. By si to někeří měli taky přečíst...

Což mě přivedlo k zamyšlení nade mnou... a došla jsem k závěru že moje hipísácké já odešlo s tak šestnáctýma narozeninama. O čemž svědčí nejen absence někerých barev a prvků ve skříni a podobně.... ael taky někde uvnitř mojí hlavy (esli tam není duto a prázdno, ne-li i vakuum:).
Nu, tak jsem tu etapu svého života ukončila tím, že jsem své kecky, na kterých byly doteď takové barevné legrácky, lehce přebarvila... zatemnila, by se dalo říct. Póza? Jasně, dyť já jsem pozérka a herečka... tragédka. Ale umělý slzy bych asi teď nepotřebovala.

A trocha nostalgie? Sáhla jsem po tom parfému, co jsem našla pod stromkem... a zjišťuju, že jsem ho zatím měla jen při jedné příležitosti, kterou mám spojednou s jedním konkrétním člověkem, a sakra, vzpomínky jsou mrchy... a docela mě to rozhodilo. !Au (byť voní krásně, tak nevim nevim...)

... písek mezi prsty...

Mám pocit, že přesně takhle mi utíká život. Tenhle rok, od doby, co jsem skončila v oddíle, je takovej proflákanej... a ne že bych chtěla. Asi se nesnažim... musim najít zas nějakou jinou cestu, protože tahle se ukázala býti slepá:) Jaktože o tom dokážu i psát? ... teĎ jsem akorát konečně dokončila to tričko pro If, který mám rozdělaný už tři týdny... juch.

A to další se jmenuje I hate this blue... a je (právě že překvapivě) tmavě modré. Taková ta uniformní modř, kterou uplně nesnášim, ale v tom sekáči mě tak nějak zaujalo... tak jsem si ho vzala.

A včera jsem byla s Tadem venčit Williama:) podél Moravy... pěkné dopoledne. Nezapomínat na staré přátelé, jo já vim, ale proč mám pocit že oni na mě moc času mít nechcou... achjo... umřu stará a opuštěnáXD

márihuanáá a rokenróóól

No dnes jsem ani neměla v plánu nic psát... včera jsem byla se skautíkama v klubovně, zdobit:) vytvořila jsem slunečnicovou mandalu, nechť visí na jejich stěně na věky... popřáli jsme Zdeníkovi, a pak jsem jela domů, kde tata přesvědčoval babču o tom, jakej je svět sviňa a jaký sou lidi kurvy. Nebo něco takovýho ne moc pozitivního... tak jsem šla spát, a pak mi napsal Ing.Pud, že na ten Majáles jako nepojede... no takže nikam nejedu ani já, takže zas budu večer doma a padla na mě taková deprese... stejně budu dycky sama. I když kamarádi jsou, to jo, ale když bych potřebovala, nikdo nikdy nemůže... a každej je šťastnej, že má tu svou druhou drahou polovičku... a já nic, a padá na mě tíseň... :'( Ne, nejsem emo, jen jsem docela smutná... Ael to nic, dyť mě to zas přejde... tak bloumám po Bandzonu.cz a našla jsem svou milovanou Bílou vdovu od Dukly Vozovny... těžko říct, ale když tu písničku slyšim... mám takové nepopsatelné pocity... přitom není nic extra, ale pro mě je hrozně krásná... Až k slzám.

O tom, jak se nic neděje

jen jsem akorát dneska vyhořela (beztak že jo) z matiky... to je prostě předmět... asi se s ní nikdy nevyrovnám a do jejích tajů neproniknu... sakra!
pak čtu úžasnou ruskou fantasy... Běsova tvář... a zcela jsem tý knížce propadla:)
našla jsem ten obchod s rolničkama... jedno květinářství;)

Jo a událost dne, když brácha (Troll) hodil na bráchu (Kubu) skejtový prkno. Neptejte se mě, jak k tomu došlo, to se nám nepodařilo zcela objasnit. *smích*
a pak jsem fotila s Trollem... vtipecXD a on mě maloval
asi mu nikdo neobjasnil, jakže se to vlastně ty ženský malujou, takže sem skončila s úžasným modrýma monclama pod každým okemXD


Troll. (Se svým absolutně nejnevinnějším úsměvem...)

Naštvali mě.

No a co, že mi jako není osumnáct, koho to štve? Mě ne. Jim to nepřipadá jako ten správnej věk... pro podnikání?XD Ba ne, jen jsem chtěla na Fler.cz prodat pár věcí, co se mi docela povedly, už jsem se adaptovala na myšlenku, že něco prodám... a teď tohle. A ještě bych měla mít svůj účet... muhehe, to je vtip, NE? No jo, jsem sice socka, ale budu si ho muset založit, páč jinak to nepůjde... No jo. Já... taková finančně bezstarostná a lehkomyslná bytost...

A s tím prodejem... No prostě se mi nechtělo prodávat to někomu koho neznám... jenže jednak ze zjištných důvodů a jednak že už nevim, kam a komu s tim, a nechat to válet doma se mi nechce, jsem se rozhodla takhle. To třeba pro If, aby věděla:) Smůla.

Ach, jinak pořád se nic nemění, už mě to ani nepřekvapuje... ani neštve. Nebo lžu?

Oh ano... moej ramínkoXD ale hlavně to modrééé...!

A toto je Baruška... není rozkošná? (čistě řečnická otázka, ona je roztomiláXD)

Rastáááá's

Ták... a Kačika má konečně to, co chtěla... i když ponechme stranou, jsem vlastně nadšená, no ne? Jen ty další nebudou z chemlonu, jooo.
Jsou tak modré... jako ten tyrkenit.
Moje nová láska se jmenuje Perfect Circle... už jsem to řikala? Asi ne....
Moje stará láska už zrezavěla. A srdce (bylo-li kdy zkrvavené) se už zahojilo...
Staří přátelé jsou dobrá věc.
A teď sem sama doma. Když svítilo slunce, bylo to největší pohoda. Ale jak se stmívá, padá na mě tííseň. Která nemá slovaXD
No fakt. Byla jsem na dvoře, kreslit bublinky... a málem mi do toho napršelo. Při tom jsem testovala novou hudební místnost a cd...
A dospěla jsem k názoru, že si bejbypank přece jen koupim:)
Jooo...

Majáles

No jo, štve mě to... kdo-ví-proč-si-sakra-pořád-připadám tak blbě sama... jo a taky na mě všichni kašlou, když bych nejvíc někoho potřebovala... to je život, jak by nepochybně řekla Punčocha... jo, život je taky to, že mi Tad poslal jednu fotu z nějaké akce v Huzové, praviv, že takových kompromitujících fotek má doma hodně. (Pro představu, na té fotce mám strašnej výraz, ale není se co divit, páč je to focený přesně v 9:51, hrozně po ránu a já nepatřím k těm, kteří vypadají v tuto denní dobu dokonaleXD dokonce mi jeden chlapec řekl, že jsem dycky tak krásně pomačkaná! a mám tam strašně mastný vlasy a bohužel je to vidět (bouřlivá noc asiXD) a v pozadí stojí Ráďa a tváří se... no jako RáďaXD. A ještě mám kruhy pod očima... takže z pochopitelných důvodů ji sem fakt nedám)
A na Majáles sem jela sama... a až tam se potkala s Ginger a Bárou... nu což. A pak tam byl i Tad se slečnou a Ráďa, a takže sem nebyla až tak sama, což trošku zmírnilo můj... ehm... lehce depresivní pocit, který se mě zmocnil cca ve tři hodiny a pár minut. Tak jsem seděla na Trojici, slunila se, a užívala si své drobné smutnosti... A nejvtipnější byla cesta z Majálesu narvanou sedmnáctkou až po komiín za zpěvu Kozla a Uvázali kozuXD Prostě joke. Abych nebyla nespravedlivá, tak Airfare byli taky dobří, aj Mig 21 (vlajky vlajííííííí mír volajííí mííííír volajíííííí...)
A v sobotu jsem byla násilně zavlečena na letňák, za což se stydim. Zabijte mňa!

Hlubokomyslná úvaha na téma konvencí.

Jojo... úvaha nebude, protože se mi nechce psát, protože bych musela přemýšlet nad formulací, na což teď moje mozková kapacita nestačíXD Inu, dozvíte se jindy...
Rozebírám s M. existenci, příčinu a podstatu jeho problémů. Má za to, že já a) žádné problémy nemám, b) můžu za jeho probémy, c) nesdílím s ním jeho pocity, d) nepovídám si s ním, e) nepomáhám mu,...
Jo. Jsemť prý kámoška nad zlato (napsáno s tou největší dávkou ironie, co lze vložit do ajsíkjů-rozhovoru:))
A teď odcházím, za svým drátem, jež čeká nahoře.
Stay aliveXD