Máte-li dvě možnosti, vyberte si tu třetí.

Tak jsem to provedla já dnes a velmi se to vyplatilo..

slam poetry!

Začínám tušit.

Bude se na mě těšit Hradec Králové? Nebo Ostrava? Nebo.. snad Zlín či Olomouc? Hahaa..

vzrušující listopad

a zvonilo se klíči a někteří prý plakali, když bilancovali, co dokázali za těch dvacet let..ale měla bych to vzít popořadě. Mám totiž v úmyslu na stará kolena tímto blogem listovati a nad sebou se usmívati, jak jsem tenkrát mladá byla, svými iluzemi žila, nevědouc nic o životě... a tak dál, ale abych to mohla považovat za relevantní zdroj své paměti, takovou externí paměť, musí to mít nějakou kontinuitu, žeáno. Nahlížeje do diáře, budu tedy spisovati.

13. listopadu, pátek
V rámci práva navštívili jsme budovu soudu, co je uplně futuru a sedmipatrová, a z patra posledního je skvělý výhled, a slunce ten den hřálo a bylo to skvělé a já měla vážně skvělou náladu z vyhlídky na několik dní extravolna..
Večer jsme měli sraz s děckama z LD a bylo překvapivé, kolik se nás tam sešlo. Vytvořili jsme pak divizi, a šli zevlit do Vertiga, po vypití několika punčů.. hah.

14. listopadu, sobota
Domluvena s Terkou, vyrazila jsem do Mitrilu na "nějakej rokenróóól". Bylo to skvělé, bylo to fajn.
Drahá babička mi však toho dne opět řekla, jak "nevkusně a nesexy" působí moje výstřihy, čímž mi způsobila hlubokou duševní újmu, což potvrdí každý z mého okolí, neboť mám pocit, že už to ví kdekdo.

15. listopadu, neděle
Byl krásný den, pln slunce a jásotu a já zřejmě nevěděla, co roupama, protože jsem se jala umývati si okna. Toto počínání neušlo Mutti, tak jsem myla okno i bratrům, protože "jsou to tví milovaní bratříčci.. přece nechceš, aby měli špinavé okno?" Zdolána tímto přesvědčivým argumentem jsem umyla i bratří okno.
A potom nalazena na stejnou vlnu jako T. jsem za ním vyrazila do města, abychom jeli objevovat krásy přírody, zejména však kulinářský um kuchařů v Radíkově. I víno se konalo, nevim už jaké - Müller snad.. doma jsem dočetla Markétu Lazarovou, zapomenutou Terkou u mě a spala jsem snad víc než dvanáct hodin, až do rána, jak přejetej krtek.

16. listopadu, pondělí
Ráno, překvapena v koupelně zákeřným Italem, jenž se plížil potichu po schodem, bylť však zrazen zákeřně vrzajícím schodem (třetím od vrchu:)), a proto jsem bafla já na něj. Hah.
Potom pak jsem odjela za Mutti na oběd k nepálcům (mňam jako, že.. ) a potom jsem hýřila - koupila jsem si trendy čapku, fijaovou, ne? a šla s Míšou pofi ofi do Kratochvíle, kde jsme rozprávěly o našich velkolepých plánech do budoucnosti (obě chceme ovlivňovat, ne být ovlivňovány, nechceme být semlety tou odpornou mašinéériíí a chceme skutečně žííít a néé jen přežííívaat a tááák.. jsme idealistky, obě:))
Potom jsme si vyzvedla Expanzi na Mars v knižní podobě a pak se srazila s Terkou Válečkem, studovaly jsme ve vědárně, tvářily se u toho vzdělaně a velmi zmateně jsme kroužily po vědárně.. musíme ještě zkrátka nastudovat, jak studovat. Potom jsem se zhuštěně setkala s moc lidma, počínaje chlapce ze SGO (chrochroXD), přes If s Kosákama až po Terku D. Legrace den, ne? Já se bavila, mnoho.. dík vám, friends and other weird creatures, love you..

17. listopadu, úterý
Lemřila jsem, až jsem měla uplně vylemřený mozek, který fungoval jedině tehdy, když jsem četla tu odpornou knihu, ve které se šuká, mrdá, hemží se to bobrama, někdy i píčema, je to samá mrdka a překvapilo mě, že výraz píča se tam objevuje mockrát, zato když se má vyskytnout zdrobnělina od kundy, je tam kun--čka. Zvláštní. Ta kniha je velmi explicitní. Vo tom žádná, voe..
Objektivně a bez emocí říká můj mozek, že ta knížka je sprostá a v podstatě šokuje jen stylem, jakým je napsaná. Obsahově zas tak světoborná není a jazyk! Pche. Místy působí jako rádobyarchaická čeština, jinde zas dost pseudointelektuálně, chvílema se hemží i takovými pubertalismy jako vytlemeně, tlemit a podobné varianty téhož.. což mně trošku vadí. Ale neva. Občas i humor kulhá.. ale stejně. Po jejím přečtení jsem měla pocit, že když i bobřice někoho ulovily, všecko není tak špatný a svět že vůbec není tak špatný místo.. a vůbec, naplnila mě takovým futuro-optimismem (čti optimismem do budoucnosti) a i takovou zvrácenou radostí, jako když zjistím, že nejsem jediná divná dívka cívka této kulaté planety..
A pak, dyž sem ji dočetla, vykašlala jsem se na Mag triko, a jela za dětma a za kultůrou.. na queer vernisáž, chodíme holt tam, kde nám dají i napapatXD,queer film Svazující slova a do Vertiga na čaj, typické, že..

konec vytržené části jednoho osudu
ještě jsem chtěla svěřit, že jsem se začla vonět tím parfémem od T. z roku, kdy jsme spolu ještě chodili, což je velmi dávno, aplikuji ho teď a je to velmi sladké a velmi příjemné.. duševní vzestup, že by?

Ouuu...

Opět mám pocit, že se vztah rozbil. Ale, jak správně podotkl T., "dyť vy ste přeci žádnej vztah neměli, ne?" jo, měli.. takovej oboustranně výhodnej. Trochu to bolí.. Srdce? Tak to jsem dnes rozmlátila paličkou na maso a smetla do koše. Nekecám. Střípky jsou ještě po celé kuchyni. Jsou červené, krvavé a pohled na ně bolí.

Jak jsem se zamilovala.

je úžasný..jmenuje se Štěpán. Štěpán Šafránek. Narodil se zhruba ve stejné době, jako mí rodiče, bože. Nikdy neexistoval. Ale miluju ho. Básník, co přišel o iluze. Já už taky.. ale mě na tom nesejde, mám jich dost v zásobě. Nazývají se sofistikovaně "sny a představy" a v mé hlavě mají zvláštní šuplík, odkaď je vytahuju, když je mi mizerně. Taaak..

Můj ideál vypadá jako kombinace Štěpánka, týpka z Paris, je t'aime, co touží ale po jiném muži (alespoň vizuálně teda..) a Davem Thomasem, co sice dělá covery Yanna Tiersena, ale dělá je božsky.. a ještě z něj u toho tryská charisma.

No, tak až takového muže potkáte, tak víte, že je můj.. předem ztraceno veškeré úsilí.

Tohle je strašně krásné, mimochodem..

Že?

Strings and the others..

Napsala jsem spoustu smsek svým oblíbeným lidem, že jdu na promítání filmu Strings, tak esli jdou taky.. když se to trochu vytřídilo, tak mi T a T (nějakej osud, nebo co..) napsali, že jo. Tak jsem si s prvním T dala sraz o čtvrt u kostela. Když bylo půl a tři minuty, byla jsem už DOST vymrzlá, ale ještě jsem zvládla napsat smsku, kde je. Nereagoval. Tak jsem mu volala, a "hej já vubec nevim, kolik je hodin?/tak se někdy podívej na hodinky, dyť já tady na tebe čekám..!už dvacet minut!/jo, ale já sem ti neřek, že s tebou půjdu.. já eště nevim..za pět minut tam dojedu, jo../no tak to bych ti doporučovala!!". Asi tak. Byla jsem vytočená, což mu připadalo bůhvíproč hrozně vtipný. Mně teda ne. Asi mám nepříliš vyvinutý smysl pro humor nebo co.
Každopádně, potom jsme se střetli s další T a shlédli úžasný skvělý hluboký a až z nebeských výšin nebe film, kde hlavní role byly loutky, které nepředstíraly, že nejsou loutky. Ony prostě byly loutky, s vodícíma nitěma a dřevěnými těly. Závažná pohádka, bez trapných vtípků, přesto kouzelná..a pohádková.
Pak jsme večer zakončili v Betánii, kde už nevařili, takže jedno T málem zemřelo hlady, a já si dala burčák.

Včera jsem byla na Gaudeamu v Brně, vím eště míň než předtím, ale už mi aspoň jakás vize začíná naskakovat (nepochybuju, že mi z vize bude za čas naskakovat husí kůže:))
Dovezla jsem si plnou tašku propagačních materiálů, roztomilé kýčovité růžové vietnamské náušnice.. a pocit, že všichni evidentně ví, kterým směrem se budou dál ubírat, jen já jsem jakási.. lost. Taky jsem vzdala obcházení stánků s děvčaty, protože jsem na ně nějak neměla náladu. Radši bloudím s muži, to je větší legrace. Navštívím DOD PdF UP Olomouc a bude.

Večer se šlo za kulturou, My Fair lady s Evkou. A předtím mi volal M-muž, podivné..že přijede o víkendu, esli mám čas?

Ráno mi bylo nevalně..doktorka mě poslala na RTG s podezřením na zápal plic, to je podzim, co..
Mám akorát zánět nosohltanu nebo co..a antibiotika.

Takový pěkný víkend to moh bejt.. už jsem viděla..
Samotáře (konečně celé!)
Věčný svit neposkvrněné mysli (ááááaaach..)
Amélii (poněkolikáté!)
a minulý týden trochu depka, tak jsem se rozhodla přenést se do fantasijního světa Faunova labyrintu, což ale nebylo to p r a v ý povzbuzení. Ne že by to nebylo hezký, ale veselý to teda neni. To radši si snad přečíst Modrý šál, můj milovaný román pro dívky od 13 let. Jupíí.

-plop-

Hledám, kam se jednou vrtnu. Za pokladnu do Tesca ani jiného perspektivně expandujícího řetězce nechci, děkuju.

Velmi mě zaujal předmět Děti, blázni a čarodějnice, kterýžto jest nabízen na fakultě komunikačních studií in da Brno. Výlučně kvůli tomuto předmětu tam asi půjdu. Analyzovat pohnutky, charaktery a sociálně-patologické vlivy čarodějnic a jiných stvoření na děti, mi půjde.. Akorát si připadám slabomyslně, když klikám už půl hodiny, abych se dozvěděla rozpis předmětů na enviromentálních studiích..asi vstupní test či co. Chaa.. neuspěla bych.

Listening to: Slečna Joanna Newsom, čarodějka s hlasem, který mě osobně připomíná Janis Joplin, a doprovází ji harfa

Love to: reminding the days before...

Looking forward to watch movie: Strings! (this eve), Samotáři, Amélie z Monmartru

není good mood

Tak si musim spravit naladu drobnými povrchnůstkami, např. oděvního charakteru, když na koblihy se žlutou polevou není chuť... 12.10.09 psáno, a k dobré náladě fakt nebyl důvod.

Co vede takové mládě jako sem já k sebevraždě sakra.. Já vim.
Danielo, věřím a doufám, že tam, kde seš teď, navěky, je ti líp, než bylo tady.

poslední slza

Velmi výstižné, isn't it?

A najednou byl říjen. Ani jsem si nevšimla.

Toho, že léto mizí, jsem si už stihla povšimnout. Jak se to pozná? Moje kůže bledne do svého oblíbeného odstínu ''01 bleď sněhurek" a taky už je to rok, co byla metalová svatba. Matně tuším. Na tohle je blog dobrý..

O víkendu jsem navštívila některá známá místa v Jeseníkách, jako např. to město, kde je Boží hora, nebo snad vesnici, spíš,...listí nebylo zdaleka tak žluté a božsky podzimní jako loni, ale teď je o týden dřív.

"Live your life!"

To křičel Borat na svou přítelkyni slepici, když ji vypouštěl někde v centru amerického města... oko-uzlující.

Floating je též oko-uzlující. I ucho-uzlující a možná i srdce rvoucí, bych tipla.



Taky se mi velmi líbí David Černý a jeho promrdaný roky, a Metalmorphosis... chtěla bych si ji prohlédnouti...naživo.

Mám chuť na letmý polibek...

Jo. Mám. Jsem na tom fakt asi blbě nebo co, pročítám staré smsky a přistihnu se, že se tvářím nejdřív jako idiot s nejširším úsměvem na tváři, což se začne měnit do jakési slzavé grimasy. Prostě cvokatím.

Pokračování článku na téma, jak se pozná, že už není léto... Moje opálení bledne..v důsledku čehož bledne i moje vypálená páska z Masters... trudné je to. Podzim bolí..? Ale prosím vás..

Loni, tipuju že touto dobou, byl v Olomouci Gaudeamus. Možná se pletu. Každopádně si tu loňskou akci pamatuju celkem zřetelně i s detailama.. teď jsem se nicméně vrátila z letošní akce podobného (nekoblihového:D) charakteru... hráli zde Flash the Readies a skvělí Memphis, na který jsem si zapařila s Evičkou, jak už dlouho ne. No a pak jsem za poslechu Klenotu a přemýšlení o žlutém triku jela domů... a tady na mě čeká s výmluvným úsměvem, možná spíš ušklebkem, papír a na něm Préteritum německých sloves.. aspoň ze slušnosti nakouknu. A půjdu spát.

Jak jsem poznala, že už není léto.

V autobuse se rozsvěcují světla, když jedu v pět hodin pryč.

Je mi na umření.

Představa šťastnýho života je asi fata morgana

M-men makes me mad. Ale snažím se na to zapomenout a vzpomenout na to, jak jsem žila předtím... kým jsem byla a byla-li jsem ta samá, jako teď.

V Praze na Žižkově bylo chcíplo a zemřelo a bavit se dalo akorát s obsluhou. Depresily jsme s R, protože nám mužové komplikují život. Fixí placku jsem si nekoupila, ale zato... mám nejlepčejší bundokabát, co v Praze byl.. eště že jsem Krakatau(a) našla:D

Korále z Melantrichovy ulice budou taky trendy kus, až je navléknu, do čehož jsem se pustila už ve vlaku, ve kterém jsme málem zmrzli, neboť klimatizace jela na plno a chladila vzduch ve vlaku na krásných ledových asi 13°C, a vysloužila jsem si tím udivené pohledy. No a? Měla jsem si jako radši luštit křížovky?

Poslouchám Klenot a je mi mizerně.
Včera byla chlastací akce ve V-vile, ze které jsem ale odešla k M-muži, a ráno se vrátila akorát pro věci a cestou mi začlo být fakt na umření, tak jsem na sebe doma nainstalovala takovou tu hřací dečku do zásuvky, a lehla si na ni..a usnula. Spala jsem asi dvě hodiny a moje stehna vypadají, že mám skvrnitý tyfus nebo tak neco, protože jsem se trošku připálila. Žena hloupá, co:D

Broke her little bones on the bolders below...

Moje léto skončilo nádherně. I první týden byl nádherný. A teď... něco je špatně.

Když to shrnu, byla jsem neskutečně kulturní. Kino, divadlo, galerie, kavárna, oběd, knihy,... i na sport došlo. Ach jo. A lusk.. a je to v háji.

Viděla jsem Zažít Woodstock a zažila zklamání-byl to nijaký film. Za dva týdny si nevzpomenu, o čem byl.

Viděla jsem Poiésis, byla jsem z toho trochu zmatená. Just a little.

Zato... včera! Viděla jsem Koralinu, tedy, Coraline, kterou současně čtu. Kniha špicovní. Film... prostě dokonalý. Po vizuální stránce luxus, po dějové stránce byl obohacen o pár věcí, které v knize nebyly, ale nic tím neztratil, spíš naopak. Pak jsme si byli kulturně posedět v Kratochvíli, kam ještě přišla slečně Ter, daly jsme si na závěr máslové sušenky, co nejsou máslové, ale já nějak nevim, jak se jmenujou správně. (bretańské, teď jsem si vzpomněla!)


Dneska mi náladu zvedlo jedině zjištění, že koncertní a akční sezona začíná, a v U-klubu se mají odehrávat skvělosti a hudebnosti uplně geniální. Sunflower caravan, které jsem nestihla na konci léta tu budou znovu ještě v říjnu, a to mi fakt nesmí ujít.

Zítra vychází Klenot a já odjíždím do Prahy na vidláckou exkurzi, jakože. Haha. Koupím si placku FiXy. Koupím si možná vinyl fiXy. To jsou ale smělé plány, coož.

A ještě v listopadu hraje Sonata..chje, to je život.

Ještě že jsou věci, které mi náladu zvednou... jinak by se válela zašlapaná do koberce, nebo do rozbitých dlaždic olomouckých chodníků.

...if you're lost.

Občas se stane, že člověk někde zabloudí. Já třeba bloudím dost často. Jedno esli ve vlastní hlavince nebo tak někde mezi panelákama a kopcema třeba. Jen jsem dneska našla jeden ručně kreslený plánek na rubové straně etikety od slivovice, který jsem dostala, když jsem nemohla najít cestu domů na MoR. Uvědomuju si, jak je důležité mít kolem sebe lidi, nezáleží na tom, esli jsou to přátelé nebo nepřátelé, kteří vám ukážou správný směr. Někdy třeba stačí, že vám někdo ukáže, jakým směrem ne.

Báj'd'vej dneska se mi v noci zdálo, že jsem se vdala. Nevim za koho, mám takový pocit, že to byl P., ale nejsem si tím jistá. Důležitý je, že jsem se pak cítila hrozně nesvobodně a když jsem se k někomu přiblížila, bliklo mi hlavou, esli můžu, když jsem vdaná. Vlastně to bylo legrační. Legrační bylo i to, že jsem věděla, že je mi osmnáct a vdala jsem se. Při obřadu jsem na sobě měla jakési pofi velké džíny s kšandama a červenou košili. Čudné akési.

A ze stanování byla nakonec jen jedna noc. Because of bad weather, it was rain.

Sunflower Caravan

Zcela deprimovaně prohlašuji, že si naprosto vědomě a víceméně schválně nechávám uniknout Sunflower Caravan, kterážto kapela hraje v pátek, tj. dnes, v Jazz Tibet Clubu... neboť já dnes odjíždím s bandou jedinců směr Štarnov. To bude legrace velmi.

...a nebo tak něco.

Eeeeh..
Miluju léto. Už jsem to někdy řikala?

Mimo jiné...ale o tom jiném jindy, jsem stihla shlédnout i několik filmů. (U mě věc nevídaná.) Budu konkrétní. Viděla jsem:
Šeptej
český film z počátku devadesátých let, v hlavní roli velmi mladá T. Vilhelmová
zajímavé, ale něco mu podle mě chybí-nějaké výraznější hybné okamžiky možná, a taky hlášky možná

Moje tlustá řecká svatba
eméérická blbost, řekla bych, jen se celkem zajímavě dotkla problému rodinného a kulturního zázemí etnických menšin-konkrétně Řeků žijících v Am.
vcelku nudná záležitost, až na pár klasických "komediálních" scén

a teď to přinde...
Tiffany's breakfest
v hlavní roli Audrey Hepburn, ten muž nebyl zas tak podstatný
prý klasika, byla jsem zvědavá, a ano, je o co stát. Audrey je úžasná, věřím jí naprosto každý pohyb, který jako Holly Golightly udělá
hudba mě tedy nijak nefascinuje... Ale díky Audrey je film něčím kouzelný...a milý

a konečně!
Le Fabuleux Destin d'Amelie Poulain
...jak řekla If "no to je dost, žes ji konečně viděla, v osmnácti letech...", ano, tenhle film se načekal, než sem se na něj mrkla, abych zjistila, že je přesně tak dokonalý, jak jsem předpokláda. Prostě fabulous.

Miluju léto!

Tož neasi... děje se toho příliš mnoho, ale jsem vděčná, protože zaneprázdněnost je to, co potřebuju, jinak jsem příliš náchylná ke špatným myšlenkám a přílišnému přemýšlení, které mě posléze uvrhá do špatných nálad, depresí a chmur. A tak mi to nevadí. Ani to, že není čas psát.

Indové rozeznávají sedm odstínů bílé barvy:

"Bílá jako Měsíc třetí den po novu
Bílá jako padající poupata jasmínu
Bílá jako nebělené prádlo
Bílá jako mořský příboj
Bílá jako peří kolem pavího oka
Bílá jako oloupaná mandle
Bílá jako vnitřek mušle."

Toto jsem vyčetla z rok staré MarieClare - doslova je to luxusní počtení.

Nemůžu si stěžovat, nestěžuju si. Snad jen, že se mi loupou paty.

Tři nejlepší hudební objevy léta jsou In Extremo, Němci, a kupodivu... miluju je. Jejich show na Masters byla úžasná.
Dále skupina s ujetým názvem Does it offend you yeah - jejich album You have no idea what you're getting into je skvělé.
A poslední věcí je sólovka Amandy z Dresden Dolls - Who killed Amanda Palmer? Doporučuju shlédnout i videa na Youtube, ke každý písničce tam něco je. A navíc, Amanda spolupracovala s Neilem Gaimanem při tvorbě tohodle kousku - ke každé písničce je tam i krátká story. Jistěže u nás se taková věc shání blbě, ale chtěla bych to vidět...

Velký Utopický Plán na Nejbližších 14 dnů. No, přinejmenším aspoň do konce tohoto týdne. Muhehe.

• Ušlechtile zlomit jedno srdce (do konce týdne)
• Umotat pár dreadů
• Nakoupit další materiál
• Přesvědčit někoho, aby mi odšroubovat náušnici z ucha nebo jinak zaroste a já umřu
  
• Přelakovat své sexy žabobárbínovské nehty bo se začínají loupat
• Napsat jednu zbytečnou smsku, na kterou mi stejně nikdo neodpoví, a já budu těžce na dně
  
• Udělat projekt do školy - satanismus a Hare Krišna, obojí mě zajímá stejnou vrchovatou měrou
• Vydělat nějaké money, jak, to nevim, asi pouliční prostitucí-achjo...
• Myslíte si, že slunečnice jsou hrdé? Já teda ne. Hloupě se točí za sluncem, místo toho, aby počkaly, až slunce dojde.
  
• Sepsat nějaký elaborát do češtiny, snad o něčem, co jsem četla...
• Přesvědčit někoho, že není větší zábavy než naplítat mi pseudáče:))
  
• V noci se nevyspat a těšit se, že už jenom... devět...devět dní mi zbývá...
• Poslouchat dokola Atlantis, Heart Shapped Glasses a nyní nově staré Subways...
• jít spát. Teď. Jak rozumná a bohulibá činnost.