Jo, a dnešní den by se dal velice výstižné právě tímto slovem označit, nicméně vyzbrojena touto informací necítila jsem se o nic lépe.
Ráno jsem jela busem a co se nestalo? Nastoupil revizor... a já si s hrůzou uvědomila kolikátého je a kdy mi končí platnost...pozdě..."Vystoupíme si, jo?" Takže 700,- v hajzlu. Velice v náladě jsem došla do školy... Vlastička na nás šišlala jako obvykle a pro zpestření nudných hodin nám hodila testík na něco, co jsme dělali loni...ach, jak tu ženu milujeme...
Večer jsem šla bruslit v malých bruslích... a znehodnotila si přitom kalhoty.. páč jaksi nevydržely zavazování bruslí. Ještě že nosim úžasně dlouhé tílko, spíš šatičky, které velice dobře skrylo tu díru v místech, které lidi běžně na veřejnosti neukazují. (Nepočítám úchly v parku... .))
Smrt, vysoká cena za život:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat