Miluju léto!

Tož neasi... děje se toho příliš mnoho, ale jsem vděčná, protože zaneprázdněnost je to, co potřebuju, jinak jsem příliš náchylná ke špatným myšlenkám a přílišnému přemýšlení, které mě posléze uvrhá do špatných nálad, depresí a chmur. A tak mi to nevadí. Ani to, že není čas psát.

Indové rozeznávají sedm odstínů bílé barvy:

"Bílá jako Měsíc třetí den po novu
Bílá jako padající poupata jasmínu
Bílá jako nebělené prádlo
Bílá jako mořský příboj
Bílá jako peří kolem pavího oka
Bílá jako oloupaná mandle
Bílá jako vnitřek mušle."

Toto jsem vyčetla z rok staré MarieClare - doslova je to luxusní počtení.

Nemůžu si stěžovat, nestěžuju si. Snad jen, že se mi loupou paty.

Tři nejlepší hudební objevy léta jsou In Extremo, Němci, a kupodivu... miluju je. Jejich show na Masters byla úžasná.
Dále skupina s ujetým názvem Does it offend you yeah - jejich album You have no idea what you're getting into je skvělé.
A poslední věcí je sólovka Amandy z Dresden Dolls - Who killed Amanda Palmer? Doporučuju shlédnout i videa na Youtube, ke každý písničce tam něco je. A navíc, Amanda spolupracovala s Neilem Gaimanem při tvorbě tohodle kousku - ke každé písničce je tam i krátká story. Jistěže u nás se taková věc shání blbě, ale chtěla bych to vidět...