Jak jsem se zamilovala.

je úžasný..jmenuje se Štěpán. Štěpán Šafránek. Narodil se zhruba ve stejné době, jako mí rodiče, bože. Nikdy neexistoval. Ale miluju ho. Básník, co přišel o iluze. Já už taky.. ale mě na tom nesejde, mám jich dost v zásobě. Nazývají se sofistikovaně "sny a představy" a v mé hlavě mají zvláštní šuplík, odkaď je vytahuju, když je mi mizerně. Taaak..

Můj ideál vypadá jako kombinace Štěpánka, týpka z Paris, je t'aime, co touží ale po jiném muži (alespoň vizuálně teda..) a Davem Thomasem, co sice dělá covery Yanna Tiersena, ale dělá je božsky.. a ještě z něj u toho tryská charisma.

No, tak až takového muže potkáte, tak víte, že je můj.. předem ztraceno veškeré úsilí.

Tohle je strašně krásné, mimochodem..

Že?

Strings and the others..

Napsala jsem spoustu smsek svým oblíbeným lidem, že jdu na promítání filmu Strings, tak esli jdou taky.. když se to trochu vytřídilo, tak mi T a T (nějakej osud, nebo co..) napsali, že jo. Tak jsem si s prvním T dala sraz o čtvrt u kostela. Když bylo půl a tři minuty, byla jsem už DOST vymrzlá, ale ještě jsem zvládla napsat smsku, kde je. Nereagoval. Tak jsem mu volala, a "hej já vubec nevim, kolik je hodin?/tak se někdy podívej na hodinky, dyť já tady na tebe čekám..!už dvacet minut!/jo, ale já sem ti neřek, že s tebou půjdu.. já eště nevim..za pět minut tam dojedu, jo../no tak to bych ti doporučovala!!". Asi tak. Byla jsem vytočená, což mu připadalo bůhvíproč hrozně vtipný. Mně teda ne. Asi mám nepříliš vyvinutý smysl pro humor nebo co.
Každopádně, potom jsme se střetli s další T a shlédli úžasný skvělý hluboký a až z nebeských výšin nebe film, kde hlavní role byly loutky, které nepředstíraly, že nejsou loutky. Ony prostě byly loutky, s vodícíma nitěma a dřevěnými těly. Závažná pohádka, bez trapných vtípků, přesto kouzelná..a pohádková.
Pak jsme večer zakončili v Betánii, kde už nevařili, takže jedno T málem zemřelo hlady, a já si dala burčák.

Včera jsem byla na Gaudeamu v Brně, vím eště míň než předtím, ale už mi aspoň jakás vize začíná naskakovat (nepochybuju, že mi z vize bude za čas naskakovat husí kůže:))
Dovezla jsem si plnou tašku propagačních materiálů, roztomilé kýčovité růžové vietnamské náušnice.. a pocit, že všichni evidentně ví, kterým směrem se budou dál ubírat, jen já jsem jakási.. lost. Taky jsem vzdala obcházení stánků s děvčaty, protože jsem na ně nějak neměla náladu. Radši bloudím s muži, to je větší legrace. Navštívím DOD PdF UP Olomouc a bude.

Večer se šlo za kulturou, My Fair lady s Evkou. A předtím mi volal M-muž, podivné..že přijede o víkendu, esli mám čas?

Ráno mi bylo nevalně..doktorka mě poslala na RTG s podezřením na zápal plic, to je podzim, co..
Mám akorát zánět nosohltanu nebo co..a antibiotika.

Takový pěkný víkend to moh bejt.. už jsem viděla..
Samotáře (konečně celé!)
Věčný svit neposkvrněné mysli (ááááaaach..)
Amélii (poněkolikáté!)
a minulý týden trochu depka, tak jsem se rozhodla přenést se do fantasijního světa Faunova labyrintu, což ale nebylo to p r a v ý povzbuzení. Ne že by to nebylo hezký, ale veselý to teda neni. To radši si snad přečíst Modrý šál, můj milovaný román pro dívky od 13 let. Jupíí.

-plop-

Hledám, kam se jednou vrtnu. Za pokladnu do Tesca ani jiného perspektivně expandujícího řetězce nechci, děkuju.

Velmi mě zaujal předmět Děti, blázni a čarodějnice, kterýžto jest nabízen na fakultě komunikačních studií in da Brno. Výlučně kvůli tomuto předmětu tam asi půjdu. Analyzovat pohnutky, charaktery a sociálně-patologické vlivy čarodějnic a jiných stvoření na děti, mi půjde.. Akorát si připadám slabomyslně, když klikám už půl hodiny, abych se dozvěděla rozpis předmětů na enviromentálních studiích..asi vstupní test či co. Chaa.. neuspěla bych.

Listening to: Slečna Joanna Newsom, čarodějka s hlasem, který mě osobně připomíná Janis Joplin, a doprovází ji harfa

Love to: reminding the days before...

Looking forward to watch movie: Strings! (this eve), Samotáři, Amélie z Monmartru

není good mood

Tak si musim spravit naladu drobnými povrchnůstkami, např. oděvního charakteru, když na koblihy se žlutou polevou není chuť... 12.10.09 psáno, a k dobré náladě fakt nebyl důvod.

Co vede takové mládě jako sem já k sebevraždě sakra.. Já vim.
Danielo, věřím a doufám, že tam, kde seš teď, navěky, je ti líp, než bylo tady.

poslední slza

Velmi výstižné, isn't it?

A najednou byl říjen. Ani jsem si nevšimla.

Toho, že léto mizí, jsem si už stihla povšimnout. Jak se to pozná? Moje kůže bledne do svého oblíbeného odstínu ''01 bleď sněhurek" a taky už je to rok, co byla metalová svatba. Matně tuším. Na tohle je blog dobrý..

O víkendu jsem navštívila některá známá místa v Jeseníkách, jako např. to město, kde je Boží hora, nebo snad vesnici, spíš,...listí nebylo zdaleka tak žluté a božsky podzimní jako loni, ale teď je o týden dřív.