vzrušující listopad

a zvonilo se klíči a někteří prý plakali, když bilancovali, co dokázali za těch dvacet let..ale měla bych to vzít popořadě. Mám totiž v úmyslu na stará kolena tímto blogem listovati a nad sebou se usmívati, jak jsem tenkrát mladá byla, svými iluzemi žila, nevědouc nic o životě... a tak dál, ale abych to mohla považovat za relevantní zdroj své paměti, takovou externí paměť, musí to mít nějakou kontinuitu, žeáno. Nahlížeje do diáře, budu tedy spisovati.

13. listopadu, pátek
V rámci práva navštívili jsme budovu soudu, co je uplně futuru a sedmipatrová, a z patra posledního je skvělý výhled, a slunce ten den hřálo a bylo to skvělé a já měla vážně skvělou náladu z vyhlídky na několik dní extravolna..
Večer jsme měli sraz s děckama z LD a bylo překvapivé, kolik se nás tam sešlo. Vytvořili jsme pak divizi, a šli zevlit do Vertiga, po vypití několika punčů.. hah.

14. listopadu, sobota
Domluvena s Terkou, vyrazila jsem do Mitrilu na "nějakej rokenróóól". Bylo to skvělé, bylo to fajn.
Drahá babička mi však toho dne opět řekla, jak "nevkusně a nesexy" působí moje výstřihy, čímž mi způsobila hlubokou duševní újmu, což potvrdí každý z mého okolí, neboť mám pocit, že už to ví kdekdo.

15. listopadu, neděle
Byl krásný den, pln slunce a jásotu a já zřejmě nevěděla, co roupama, protože jsem se jala umývati si okna. Toto počínání neušlo Mutti, tak jsem myla okno i bratrům, protože "jsou to tví milovaní bratříčci.. přece nechceš, aby měli špinavé okno?" Zdolána tímto přesvědčivým argumentem jsem umyla i bratří okno.
A potom nalazena na stejnou vlnu jako T. jsem za ním vyrazila do města, abychom jeli objevovat krásy přírody, zejména však kulinářský um kuchařů v Radíkově. I víno se konalo, nevim už jaké - Müller snad.. doma jsem dočetla Markétu Lazarovou, zapomenutou Terkou u mě a spala jsem snad víc než dvanáct hodin, až do rána, jak přejetej krtek.

16. listopadu, pondělí
Ráno, překvapena v koupelně zákeřným Italem, jenž se plížil potichu po schodem, bylť však zrazen zákeřně vrzajícím schodem (třetím od vrchu:)), a proto jsem bafla já na něj. Hah.
Potom pak jsem odjela za Mutti na oběd k nepálcům (mňam jako, že.. ) a potom jsem hýřila - koupila jsem si trendy čapku, fijaovou, ne? a šla s Míšou pofi ofi do Kratochvíle, kde jsme rozprávěly o našich velkolepých plánech do budoucnosti (obě chceme ovlivňovat, ne být ovlivňovány, nechceme být semlety tou odpornou mašinéériíí a chceme skutečně žííít a néé jen přežííívaat a tááák.. jsme idealistky, obě:))
Potom jsme si vyzvedla Expanzi na Mars v knižní podobě a pak se srazila s Terkou Válečkem, studovaly jsme ve vědárně, tvářily se u toho vzdělaně a velmi zmateně jsme kroužily po vědárně.. musíme ještě zkrátka nastudovat, jak studovat. Potom jsem se zhuštěně setkala s moc lidma, počínaje chlapce ze SGO (chrochroXD), přes If s Kosákama až po Terku D. Legrace den, ne? Já se bavila, mnoho.. dík vám, friends and other weird creatures, love you..

17. listopadu, úterý
Lemřila jsem, až jsem měla uplně vylemřený mozek, který fungoval jedině tehdy, když jsem četla tu odpornou knihu, ve které se šuká, mrdá, hemží se to bobrama, někdy i píčema, je to samá mrdka a překvapilo mě, že výraz píča se tam objevuje mockrát, zato když se má vyskytnout zdrobnělina od kundy, je tam kun--čka. Zvláštní. Ta kniha je velmi explicitní. Vo tom žádná, voe..
Objektivně a bez emocí říká můj mozek, že ta knížka je sprostá a v podstatě šokuje jen stylem, jakým je napsaná. Obsahově zas tak světoborná není a jazyk! Pche. Místy působí jako rádobyarchaická čeština, jinde zas dost pseudointelektuálně, chvílema se hemží i takovými pubertalismy jako vytlemeně, tlemit a podobné varianty téhož.. což mně trošku vadí. Ale neva. Občas i humor kulhá.. ale stejně. Po jejím přečtení jsem měla pocit, že když i bobřice někoho ulovily, všecko není tak špatný a svět že vůbec není tak špatný místo.. a vůbec, naplnila mě takovým futuro-optimismem (čti optimismem do budoucnosti) a i takovou zvrácenou radostí, jako když zjistím, že nejsem jediná divná dívka cívka této kulaté planety..
A pak, dyž sem ji dočetla, vykašlala jsem se na Mag triko, a jela za dětma a za kultůrou.. na queer vernisáž, chodíme holt tam, kde nám dají i napapatXD,queer film Svazující slova a do Vertiga na čaj, typické, že..

konec vytržené části jednoho osudu
ještě jsem chtěla svěřit, že jsem se začla vonět tím parfémem od T. z roku, kdy jsme spolu ještě chodili, což je velmi dávno, aplikuji ho teď a je to velmi sladké a velmi příjemné.. duševní vzestup, že by?