Ech.

Pololetí tedy minulo, můžu začít s čistým, haha, štítem... třeba se aspoň něco změní, když má ten odporný zakrslý zakomplexovaný skřet odejít... Nu, tohle téma je pro mě stresující, takže jej raději opustím.

Fixa ve čt se tedy jaksi nezdařila. Zato jsem byla s Jakubem:) ve st v Jazz Tibetu. Tomu přecházela návštěva bratránka. Mluvil se mnou jak kdyby mi bylo třináct. Nasadil takový ten úchylný výraz, s jakým mluvíme na malé děti, když se jich ptáme, jestli už někdy udělali něco, co se dělat nemá, a zeptal se: A co pivo, piješ? A co chlapi? E?, řikám si já. Hele, já už sem trochu vyrostla... Všiml si prý. Pamatuju si, jak mě hlídal, když sem byla táááákhle maličká? No jo, jsou věci, který se nezapomínají.

Včera jsem víceméně nechtěně strávila den ve městě, převážně v obchodech. Nakupovaly jsme se Šáruší vééééélkého psa. Plyšového.
Viděla jsem naprosto úžasnou knihu, naprosto anglicky a naprosto asi za sedmset. Slint slitn. Byla o hell umění...
Též tam byla neméně úžasná kniha od Jenny Nowak, další díl o Vladovi... čili zatím poslední díl. Dnes jsem dočetla ten první. Není nad to, držel se přirozené posloupnosti... Ale až budu mít toho movitého sponzora, anebo aspoń part-time job, tak asi neodolám...
Btw, mám fijalkové náušnice.)