Jako třeba, když jsem si šla do knihovny pro Horory na dobrou noc /dětské/, napadlo mě, že jsem na sebe určitě nenapráskala, jak jsem hodila v dětském oddělení knihovny na pult kondom, který mi vyletěl /spíš byl katapultován kartou/ z pěněženky, když jsem hledala kartičku. Byl nepoužitý, pochopitelně.. přistál přímo před nebohou paní knihovnicí.. jen na něj lehce vytřeštila oči, ale to už jsem po něm chobotničím pohybem šáhla a schovala ho. Bylo to absurdní. Tak absurdní, že byste to očekávali tak leda v americké teenagerovské komedii plné trapných, haha, vtipů, něco jako Prci prci prcičky /kdo může takhle pojmenovat film?/, ale ne v životě.
TAK.. už jsem to napsala, můžu to s klidem vymazat z paměti.
Btw, Pardubice jsou šeredné město plné komínů, silnic, šedi a smradu. Možná se tam najde i něco hezkého, leč mému hasnoucímu zraku to v důsledku omrzlin /bylo cca -10 °C/ zůstalo utajeno. Ooo.. ano. Jeden pěkný obchůdek. Náušnici už mám v uchu.
Dvě češtinářské záhady /možná i rozmáhající se nešvary/:
1. obscénnosti/obscénosti (s kolika n se píše todle slovo?)
2. mám pocit, že Češi, zejména tvůrci sloganů, reklam, webovek a médií vůbec naprosto neumí zacházet se slovem svůj? A zcela /aspoň podle mě/ zbytečně tam cpou vaše/Vaše/tvoje?
hledejte ve vašem oblíbeném obchodě...
chtějte pro vaše děti to nejlepší...
Divný.
2. mám pocit, že Češi, zejména tvůrci sloganů, reklam, webovek a médií vůbec naprosto neumí zacházet se slovem svůj? A zcela /aspoň podle mě/ zbytečně tam cpou vaše/Vaše/tvoje?
hledejte ve vašem oblíbeném obchodě...
chtějte pro vaše děti to nejlepší...
Divný.
Žádné komentáře:
Okomentovat