1

Silvestr je za mnou a tedy i hory s dívkami.. vrátila jsem se asi dvě hodiny zpátky, a ještě jsem nestihla dát si sprchu, takže cizí doteky a kdoví co ještě, všechno, co na mě ulpělo, je ještě čerstvé, ještě přítomné. Tenhle silvouš byl pěkná jízda, to tedy velmi. Díky holkám to bylo duševně povznášející, plné hlášek, které se zaryjí asi hluboko, podobně jako vzpomínky. Jak ošklivě a sprostě se k nám zachoval tatínek, jak hrozivá a pitoreskní byla děsivá holčička, potažmo celá děsivá rodina; jak jsme kradly jídlo navíc, aby se nepřišlo na to, že je navíc..................etc.
Vzpomínky zejména na jisté muže se mi vryjí hluboko hluboko.. ach, jestli jsem se zamilovala? Snad ani ne.. ale stejně mám pocit, že bych ho chtěla ještě vidět a možná trochu víc poznat. A nemyslím tím muže, jehož postel jsem ráno ve spěchu opustila, kalhotky v kapse maje, náušnici ztracenou, tvář rozespalou, podprsenku nemaje vůbec, taková já jsem! Nic mě nenutilo chovat se tu noc jako malá hloupá bitch.