A to přímo zásadní... přejmenovala jsem stránku. Kvůli... ehm, řekněme vnitřním pohnutkám:) A nový název? Inspirovala jsem se postavou z jedné knížky od Noaha Gordona... či jak se to jméno skloňuje... inu a ta postava pojmenuje svůj srub prostě Na pokraji. A lidi se jí ptají, na pokraji čeho? A ona podle nálady odpovídá, že na pokraji šílenství, na pokraji dokonalýho štěstí, na pokraji zoufalství etc. No a tak nějak je to i se mnou, záleží na náladě, na pokraji čeho jsem... ano, já jsem nestálá... náladová... jako dubnový počasí. Jsem totiž rozená v dubnu, z malého semínka... (ehm, to sme všichni, já vim, ale tohle je text jedný písničky, a tu já mám ráda) Ne, fakt jsem dubnový dítě... a nestydim se za to:) měla bych? Neee-e... No, a tak jsem taky mínila to přejmenovat na něco takového, popř. dubnovou čarodějku, za tu se taky ráda vydávám, ale Na-pokr-aji je lepší:)
Vrátila jsem se pěkně opálená... až na některé partie, třeba ty, jež byly po většinu času zakrytý plavkama, se moc neopálily... A jinak? Mohla bych napsat sáááhodlouhé pojednání o tom, jaké je to s babičkou...(mám pocit že si plete slušné vychování a konvence...) a když na to přijde, tak vlastně i s Trollem a Kubou... eště že děda je v klidu. Něco pozitivního? Mám dvoje krásné šatičky, nové náušnice (nečekaněXD) v uších, v hlavě rozhodnutí, že si půjdu přece jen i na tu vrchní dirku... jen, co mí drazí spolubydlící? Snad jim to nebude vadit nějak zásadně... A krásné korálky( stříbrné, asi bych bez nich nemohla žít ani v klidu zemřít), a úžasný šátek. Modrý. Světle. Tyrkysový, jop! A konečně kecky... ty černý. Pravý vietnamský! Tak si řikám, že snad neodolám, a asi zestádnim a půjdu s davem a koupim si konversky... abych zas nemusela obrečet, že se mi vietnamský socky rozpadly... No už v nich sou červený tkaničky, pohodááá...
A Šárka mi napsala pohled, a já jsem jí taky poslala pohled, leč zjistila jsem drobnou chybku - nepodepsala jsem se. Vadí?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat