...chjo...

Jak já přežiju úmornou dovolenou se spolubydlícími? Od rána do večera na kolech, brzo jít spát, abychom ráno byli svěží a čerství, čili minimum zábavy... a esli se mi tam nebude líbit, tak budu hodně protivná a beezostyšně jim předhodim, že kdybych byla kdekoli jinde, měla bych se mnohem líp... (což koneckonců je pravda:)) třeba na Recyklu... nebo prostě doma, nebo s někým, komu řikám kamarád/ka... Inu, to je jedno... jen mě to strašlivě štve... A moc se těšim na Ugandu.

A dnes sme s dětima byli v zoo... na Kopečku. Velmi originální nápad to vskutku nebyl, neb tam byly eště další asi čtyři turnusy:) eh, ne, ten nee... tam sou asi moc velké děti.)
No jo, sice mě to hrozně potěšilo, ale dnes sem byla mimo a zitra končim...

Ale ten týden od 11. do 15. půjdem s Terkou do čajovny...
Ať už je tu Šáruše...

pac bez pusy

aktualizace článku aasi o 37 minut později
dneska sem toho ale docela dosti stihla, ulovila - mám na mysli materiální obohacení svého prázdného života : botky (pravda, Converse to nejsou ... ale sou hezký. Zelený. Z Tesca.)
dvě růžová trička... (nee, nenosim ji častěj než ostatní... barvy ani lidi...) černá košile (krásná ovšem)

potěšilo mě, když mi Matěj zavolal z MoR... zrovna když hráli Withini♥ Což mi připomíná, že tam určitě byl se skautíkama, který už jsem proklatě dlouho neviděla...

koupily sme si s mámou dip, k tomu libanonskému chlebu, co máme doma... než jsem ho snědla tedy.)

Prague Ska Conspiracy vedou!

červená mě opouští, s každým mytím je bledší a bledší... pozoruju ji v odtoku.) a přemýšlim co dál s hlavou (doslovně i obrazně)

a taky esli mě to baví a naplňuje sedět doma, teďka večer... proč nejsem někde s někým? že bych přece jen měla strach napsat někomu, protože by mohl napsat, že nemůže a na mě by zas dolehl ten lehce depresivní pocit, že ti, kdo tu byli dřív, se ztrácí kdesi v neznámu... a nikdoo ani času na staré přátele nemá, tím míň na mě... a protože co oči nevidí, to srdce nebolí aneb když to nebudu vědět, a budu si myslet že kdokoliv je kdykoliv ochotnej se mnou kamkoliv jít, bude mi líp a míň smutno? Jsi ty ale trubka, viď...