Jdu balit.

Dnes... poslední den:( Hanička má mononukleózu a já se těšim jak malaá. Čajovna je místo setkání. Ale svoji lásku tam nenajdu, že jo... achjo.
Málem jsem ztratila mobil a ten rozkošnej vanilkovej pudink, co jsme je tak velkoryse zachrańovali z ledničky, se naštval, prask a mám od něj zasviněné celé zavazedlo. Včetně sluchátek a prasklých brýlí.

A taky... zážitek dne! Adrenalinová houpačka. Cesta nahoru, pohled dolů, vědomí vlastní smrtelnosti a další případné stresové faktory mě kupodivu nechaly klidnou, ovšem to, že se mám sama odrazit od té plošinyy a hóópnout do hlubiny... bylo šokující.

,,Už?"

,,Neeee! Eště sbírám odvahu!"

tyden plny překvapeníí

Tenhle týden měl vypadat asi následovně:

• pondělí - uplna aklimatizace na olomoucke podnebi
• utery - pošefit mimoškolni aktivity + sehnat někoho na OnTheRoad + mela prijet Terka+ este neco posefit
• streda - odjezd do Rokytnice, proste do Cech za pribuzenstvem

No, a jak to dopadlo? V pondělí jsem odjela za If a Kačkou na shopingXD- skončila jsem na Skřivánčí-, stihla jsem potkat Thomase (krycí jmeno:)), a aj do meho uzasneho oblibeneho sekáče jsme došly. Koupila jsem si Poutníka - v levných knihách, konečně mám i olej (ojel.)) a dva dokonalé vietnamské kroužky na záclony, ze kterých budou zcela parádní náušnice (až je lemra vyrobí, že.)). A pak, prootože dojela Terka z Englandu, střetly jsme se, přivítaly, šly k ní, kde jsem poznala konečně její sestry.) a dala mi svůj úžasny dar - Senchu* ááách.) a pak jsem teda jako jela domů... konečně žeee.
V úterý, včera ne? jsem odjela zbaavit se předmětů doličných (rozuměj učebnic - fyzika, chemie, matika a podobne ohavnosti), pak mi uzasny a nejdrazsi Tadeáš rekl, ze by mozna jel (no a pojede!!*). Pak sem šla do čajky, za Terkou a Dadou... voďára byla nabitá jablkem s mátou, ale pác byla po dlouhé dobe, tak sem to prezila. Pak prisel můj uzasny It, dali sme si na půl kuskus (který pak on zaplatil, není dokonalý? ) a protoze on mel neustále chut utrácet, téměř-proti-mé-vůli nás zaved za Šáruší, která tam neměla být, a tam chtěl utratit velké množství peněz - pozval mě na zákusek.) a pak jsme šli debatit do parku na existenční a značně filozofická témata... což mě téměř uvrhlo do deprese. Téměř. A protože přijela Terka, jiná Terka, a chtěla nás vidět, a chtěla jít do hospody, šla jsem za nima na Loděnici a v obvyklém velkém počtu sme šli prudit nepříjemnou paní. (Ne, nemáme točenou Kofolu. Ani zázvorový tonik. Ne, Maestro taky není.) To byl mimořádně vtipný večeer, fakt jo... Hanča stresila, že je nemocná, že ji bolí v krku. No a taky že jo, páč dnes ráno mi vola Jíťa, esli nemám čas do konce týdne, že Haňulka je fakt nemocná... Tak zase pracuju. Lanové aktivity. Vítej.) Dnes jsem jistila děti a v pátek si aj zalezu... i když po tom, co jsem viděla, ani nevim, esli mám eště chuť. Což taky znamená že dnes sem nikam nejela a pojedu až v sobotuuuu! *

Big Girl You Are Beautiful

Druha ze dvou dovolenych s rodinou... v Mutěnicích. Dalsi proflákaný týden, téměř... samozřejmě, jezdili jsme na kolech, leč... potom, co jsem neodolala a dala si jeden malý langoš bez sýra a bez ničeho, protože sýr neměli a kečup nerada, bylo mi sakra blbě a je mi blbě až vlastně doteď! V noci sem se interesantně probudila, abych se mohla hodinu převalovat, držet se za břicho a myslet si "Achbožepročzrovnajáužnikdynikdynikdy...!!" a takové podobné věci... do doby než mě napadlo jít si udělat čaj, což byl skvělý nápad, až na tu drobnou vadu, že mi vubec nepomohl...inu veselý život mám, že jo...

Kdo se mnou pojede na On the Road? www.ontheroadfestival.com

Musim si sehnat Poutníka...
A moc se těšim na Rozbřesk....
Ale teď jsem zjistila, že mi něco lehce....ehm, uniklo. Ono je to už i zfilmováno... Twilight (Stmívání). Oh díky dobrý osude, potažmo dobrá If, že vás napadlo dát mi do ruky zrovna tuhle knížku. Sice sem nedávno zjistila, že je naprosto a nechutně populární, v Americe a aj celkem u nás... nu coz. Nejak se s tim musim vyrovnat, ach jo, kdyz ja nerada davuju se stádem a jucham nad necim, nad cim juchaj davy, protoze to vetsinou znamena, ze to nekdo objevil za ucelem ryze komercnim a ziskovym.

Kdo má porád vymýšlet nejaký nadpisy? "_"

Tyden nejak utekl, az moooc... Hanule mela pravdu, je to opravdu navykove... A asi jde i o ty lidi... no, rozhodne. Proste nejlepsí. Címz dekuju stastnemu osudu, ze sem byla s Terkou.) a Kikuskou a Marou. Za to, ze sem byla s Kristýnou, vlastne taky dekuju, protoze aspon uz vim, s jakyma lidma se rozhodne nebudu snaset. S nekym, kdo si mysli ze snedl veskerou moudrost sveta a navic je ohromne dulezitej, teda rozhodne vychazet nebudu. Just ne!

živé léto?

Tak premyslim esli je tohle leto opravdu zivejsi nez obvykle a esli ma Saruse pravdu, kdyz rikala, ze porad neco delam a porad nekam jezdim... ale me pripada, ze to neni az tak moc pravda. Porad mam pocit, ze vlasnte nic nedelam doopravdy, nejaka stezejni cinnost mi chybi... neco cim budu zit. Mozna je to jen můj hloupy pocit, nejaky můj komplex ze sem prilis neakcni avsak kdyz se podivam po svym okoli, tak sou lidi, kteri sou este neakcnejsi, porad sedi doma... a me by vlasnte zajimalo co delaji normalni lidi kdyz sou doma? A co sem delavala ja driv....? mozna sem jen miň premyslela nebo sem mela furt co delat. Ale co sem sakra delala?

Vcera sem prijela z Pasohlavek... juj! To byla takova pohoda.) Sice sem nejdriv mela docela strach... a pak se ukazalo ze to byl velmi dobry napad.) ale ze bych od ted zacala zboznovat cestovani single? To teeda jako vubec. Ale... to byly paradni ctyri dny, plne personalnich zertiku, asociací, nedostatku jidla a sladkeho predevsim, teple vody a podobnych zbytecnosti... proste sem relaxila... cetla Denni hlidku (! To je jedna z nejlepsich veci, ktery sem potkala.)) a navlikala koralky a obcas i nekoho obslouzzila...a obcas sem i varila... a chodila se koupat... a tak.
A mame vsecky tri s Kacenkou a If mocna ruzovoucka tricka s ftipnymi napisy.) Dnes je středa... Taky tě miluju...
A jeste meme Karlika! (Teda, to je jen docasne pojmenovani! Doufam ze vymyslime neco vtipneho jako je treba Serafim nebo ...ehm, Sergej?)

Tohle je psáno dne 10. srpna, jen to sem hodim s dovolenim až dnes.)

On the Way

Pasohlávky!
Odjíždím právě za asi 20 minut koupit něco vtipného a pohledat své brýle, které jsem asi nechala na troici!
A hodim konečně do schranky ten pitomý dopis, který už 3 dny uspěšně všude tahám s sebou...

Pac*

monokuro boo

achjo... trapná a komerční záležitost... určitě jo, protože sem je nacházela převážně na supertrendyinacool blogíscích...

Mluvim o prasátkách... monokuro boo! Jedno je černé a druhé bílé a jsou krásné. Míním si udělat tričko. S prasátkama. Just.

joo... takhle vypadají a jsou prostě všude. Aspoň někde - u nás, zatim pouze v bankrotu, který ovšem zrušili.
Ale na vyletě s Šáruší jsem ulovila jednu pěknou placku! Muhehe...

A co když začnou bert šíleně TIC? Tak je schovám pro pozdější využití a vytáhnu je třeba za pět let, kdy se bude na tričkách nosit bůhví co a na to, aby byly jakože retro, bude moc brzo... což mě lehce uklidňuje.

ale pomoc, teď pátrám, a ony jsou prostě NA VŠEM!! Chtěla bych sešit s prasátkama...

jak jsem šla na RTG a jak to dopadlo...

Vcera jsem sla do ty nemocnice, aby se mi nekdo podival na mou nebohou tlapku... neprijemne sestricky(urcite si myslely ze simuluju a trapne se ptaly esli si myslim ze takhle vypada zlomena ruku) a mily pan doktor... co mi povedel ze zlomene to teda neni ale dame dlahu... nic jineho sem ani necekala... tak mam na deset dnu ohyzdnou sadru. A uz sem toho s ni stihla! -treba zjistit ze se s ni blbe pise na kompu a este hur normalne(musim odepsat Magdalince), ze jednou rukou si asi hlavu neumeju... ze kdyz tam dam igelitak a gumu, tak mi ta ruka zmodra a upadne... nO proste same dulezite a dosud nikym neobjevene poznatky!


A vcera jsem i se sadrou a dvema nejmenovanyma lidma zvladla prelézt plot a podlízt bránu... no sem zkratka sikula.)

A vcera Peťa napsal, ze jaksi nema cas a na tu jizni moravu asi nepojede... achjo, sakra.

teď se pokoušim dohodnout s Last.fm a nejak se nedari... zjevne si moc nerozumime...

a docetla sem Poutnika - genialni knizka! Podnazev zni slibne - prvni kniha ctvteho sveta- coz by mohllo znamenat, ze budou i dalsi dily!!

české švýcarsko

Tak jsem se vrátila po tom týdnu, kterýho sem se tak moc bála... stresové faktory jsou vysoké, ale bylo to (překvapivě) v pohodě:)
Třeba první den se mi povedlo systematickým rýpáním a mrčením, jak jsou pomalí, naštvat otce svého tak, že mě nechtěl "až do večera ani vidět a můžeš si jezdit kde chceš!" , což patřičně naladěným tónem řekl (spíš zařval:)) Inu, tak jsem tedy jezdila sama-jako na kole myslim- a byla to největší pohoda... páč sem nemusela na nikoho čekat, s nikým se nemusela přeedjíždět... a taky lehce nuda. Co už, něco za něco... ale nejvtipnější toho dne byl moment, kdy mi začalo kolo sjíždět na trávu z asfaltu a já jsem zpanikařila a zabrzdila všema brzdama... a co se nestalo? Uplně vobyčejně sem přeletěla přes řidítka... oushit! Sice mě nikdo neviděl, takže jsem se vyhla jednak ostudě a jednak soucitným pohledům a "Jste v pořádku?", ale narazila jsem si celou ruku, přes kterou jsem letěla(zrovna pravou) a teď po tom skorrotýdnu zjišťuju, že I) rameno mě ještě pořád bolí, II) nemůžu s ním moc hýbat dozadu, III) divně mi v něm křupe, IV)loket mě taky občas bolí, V) zápěstí mám buďto solidně naražený nebo lehce zlomený. TAkže myslim že na jeden pád je to docela slušné, ne?XD Zítra pujdu k doktorce...páč bych ráda aspoň věděla co s tím mám.

Pokračování bude příště... a dlouhé, mám toho na srdci docela dost, včetně toho, že se If možná přidá a taky bude bloggeřit:))